Čeští vědci na Borneu objevili netypickou masožravku. Čím lapá svou kořist?

Láčkovka stydlivá, kterou objevil mezinárodní tým vedený vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL), je jediná svého druhu. Potravu si na rozdíl od ostatních masožravých rostlin hledá pod zemí, nikoli nad ní.

Masožravé rostliny z rodu láčkovek rostou převážně v jihovýchodní Asii. Na konci svých popínavých lián mají pasti, které připomínají konvičky s tekutinou a lákají hmyz na své nápadné zbarvení. Zažité představy však narušuje nový druh, který vědci objevili při cestě do provincie Severní Kalimantan na ostrově Borneo. Při výstupu na bezejmenný vrchol si všimli rostliny, která tělem připomínala láčkovku, ale neměla žádné pasti. „Nacházeli jsme nové a nové rostliny bez pastí a pořád nám to vrtalo hlavou. Pak kolega Ľuboš Majeský z katedry botaniky během fotografování strhl porost mechu, kterým byla porostlá spodní část jednoho stromu. Pod mechovým polštářem se najednou objevily nádherně vyvinuté konvičky této láčkovky,“ popisuje objev Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí UPOL. Rostlina se vyvinula tak, že v podzemních dutinách lapá podzemní živočichy, jako jsou mravenci, roztoči a brouci.

Láčkovka stydlivá (latinsky nepenthes pudica) byla pojmenována právě podle toho, že nedává na odiv barvité pasti. Podle hypotézy vědců je to způsobeno prostředím, kde rostlina žije – na hřebenech a vrcholcích hor by její pasti mohly rychle vyschnout, zatímco podzemí jim dodává vláhu. „Zajímavé je, že kromě kořisti jsme u podzemních pastí láčkovky objevili také spoustu živočichů, kteří se na toto prostředí adaptovali a rostlina je nestráví. Žijí tam například larvy komárů, hlístice a jeden druh červa, který byl po naší expedici také popsán jako nový druh,“ říká Václav Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

Vědci láčkovku stydlivou našli již před 10 lety, ale studie, která ji kompletně popisuje, vyšla v časopise PhytoKeys až letos. Popisy nových druhů totiž zaberou i léta. Týmu vedenému olomouckými vědci navíc zkomplikovala výzkum vzdálenost i probíhající pandemie koronaviru. Na Borneu, jež je jedním z nejméně prozkoumaných ostrovů, je každoročně objeveno několik rostlin a živočichů, kteří byli světu doposud neznámí. Martin Dančák se do Indonésie se svým týmem hodlá v rámci výzkumu rostlin živících se houbovými vlákny vydat i v budoucnu.

Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím informací z vysílání Českého rozhlasu Plus a Žurnálu Online zpravodajství z UPOL