Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Čeští vědci na Borneu objevili netypickou masožravku. Čím lapá svou kořist?

Foto: archiv Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Láčkovka stydlivá, kterou objevil mezinárodní tým vedený vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL), je jediná svého druhu. Potravu si na rozdíl od ostatních masožravých rostlin hledá pod zemí, nikoli nad ní.

Masožravé rostliny z rodu láčkovek rostou převážně v jihovýchodní Asii. Na konci svých popínavých lián mají pasti, které připomínají konvičky s tekutinou a lákají hmyz na své nápadné zbarvení. Zažité představy však narušuje nový druh, který vědci objevili při cestě do provincie Severní Kalimantan na ostrově Borneo. Při výstupu na bezejmenný vrchol si všimli rostliny, která tělem připomínala láčkovku, ale neměla žádné pasti. „Nacházeli jsme nové a nové rostliny bez pastí a pořád nám to vrtalo hlavou. Pak kolega Ľuboš Majeský z katedry botaniky během fotografování strhl porost mechu, kterým byla porostlá spodní část jednoho stromu. Pod mechovým polštářem se najednou objevily nádherně vyvinuté konvičky této láčkovky,“ popisuje objev Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí UPOL. Rostlina se vyvinula tak, že v podzemních dutinách lapá podzemní živočichy, jako jsou mravenci, roztoči a brouci.

Láčkovka stydlivá (latinsky nepenthes pudica) byla pojmenována právě podle toho, že nedává na odiv barvité pasti. Podle hypotézy vědců je to způsobeno prostředím, kde rostlina žije – na hřebenech a vrcholcích hor by její pasti mohly rychle vyschnout, zatímco podzemí jim dodává vláhu. „Zajímavé je, že kromě kořisti jsme u podzemních pastí láčkovky objevili také spoustu živočichů, kteří se na toto prostředí adaptovali a rostlina je nestráví. Žijí tam například larvy komárů, hlístice a jeden druh červa, který byl po naší expedici také popsán jako nový druh,“ říká Václav Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

Vědci láčkovku stydlivou našli již před 10 lety, ale studie, která ji kompletně popisuje, vyšla v časopise PhytoKeys až letos. Popisy nových druhů totiž zaberou i léta. Týmu vedenému olomouckými vědci navíc zkomplikovala výzkum vzdálenost i probíhající pandemie koronaviru. Na Borneu, jež je jedním z nejméně prozkoumaných ostrovů, je každoročně objeveno několik rostlin a živočichů, kteří byli světu doposud neznámí. Martin Dančák se do Indonésie se svým týmem hodlá v rámci výzkumu rostlin živících se houbovými vlákny vydat i v budoucnu.

Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím informací z vysílání Českého rozhlasu Plus a Žurnálu Online zpravodajství z UPOL

Související články

Zaručeně zlepší den

Plzeňské pivo si vychutnáme ze skla. Prazdroj skončil s PET lahvemi

Jste mlsní jako kocouři? Můžete ochutnat speciální kočičí menu

Jak prospět svému zdraví? Pijte zelený čaj

Probiotika pomohou vinicím vyčerpaným suchem

Inspirativní rozhovor

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Jóga pro holky ze Západu je barevným průvodcem na cestě k ženskému zdraví

Inspirace z knihovny: Jóga pro holky ze Západu je barevným průvodcem na cestě k ženskému zdraví

Jak se mít ráda? Jak o sebe prostřednictvím jógy pečovat? A jak sladit svou praxi s ženským cyklem?…