Půjčka je určená pro malé a střední podnikatele, v Ústeckém a Karlovarském kraji se jedná maximálně o 60 miliónů korun, v Moravskoslezském kraji je pak nabízená částka ještě o 40 milionů vyšší. „Úvěry budeme poskytovat s nulovou úrokovou sazbou. Doba splatnosti bude až 10 let včetně možnosti bezplatného odložení splácení až na 4 roky. Zatíženo jakýmikoliv poplatky nebude ani samotné poskytnutí úvěru či jeho předčasné splacení,“ říká člen předsednictva Národní rozvojové banky Pavel Křivonožka.

Podnikatelé mohou penězi z úvěru financovat až 90 % z výdajů na projekt a použít je na nákup strojů, softwarů či licencí, ale také na nákup nebo technické zhodnocení budov nebo pozemků. Cílem programu je celkové znovuoživení a posílení postižených regionů. Ministerstvo však nebude podporovat typy projektů, které budou životní prostředí jakkoliv významně poškozovat. Peníze tedy nemohou jít na projekty využívajících spalování či zpracování a distribuci fosilních paliv.

„V krajích procházejících ekonomickou transformací spojenou s koncem těžby uhlí je podpora podnikání jedním z hlavních stavebních kamenů našeho Operačního programu Spravedlivá transformace. Půjčky pomohou rozhýbat podnikání v nových oborech a přinesou nové příležitosti pro zaměstnanost v regionech, zároveň ale podporují moderní obory a inovace, které jsou příznivé i pro životní prostředí. Peníze z programu jsou specifické i v tom, že mohou podpořit oblasti, které ostatní operační programy nepokrývají. Pro Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj to jsou extra prostředky oproti ostatním regionům,“ uzavírá ministr životního prostředí Petr Hladík.

Vývoj aplikace by měly studentky dokončit v průběhu příštího roku. Výsledkem bude software využívající rozšířenou realitu v kombinaci se speciálními digitálními brýlemi. Jejich prostřednictvím aplikace převede zvuky v okolí uživatele do vizuální formy a zobrazí je v psané podobě, ve formě upozornění nebo jako avatara překládajícího dialog do znakové řeči. Software tedy bude fungovat jako inteligentní překladač okolního světa.

„Uživatelům neunikne nic z okolního dění a spolehlivě rozpoznají, pokud v okolí projede záchranka nebo na ně kdosi z povzdálí zavolá, že si v obchodě zapomněli peněženku,“ uvedly autorky projektu. Díky vítězství v soutěži dostanou Adamcová s Kaškovou příspěvek v hodnotě 100 tisíc korun a mentoring v oblasti byznysu a marketingu na vývoj projektu.

Kromě obyvatel Žlutic a okolních obcí čekávají na spoj u zastávky Hvězda i studenti místní střední školy. Vzhledem ke špatnému stavu se vedení školy usneslo na nutnosti její výměny. S nápadem souhlasila i místní radnice, která na projekt poskytla příspěvek 70 tisíc korun. Během dvouměsíčních příprav na vytvoření nové zastávky bylo mimo jiné nutné zařídit povolení od Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Na vytvoření dřevěné zastávky se zelenou střechou pracovali od května studenti z oboru lesní mechanizátor, zahradník a lesnictví. Žáci projekt vymysleli a stvořili společně s učiteli ve svém volném čase, neustali ani během prázdnin.

Zdroj: Karlovarská drbna

Celkem šlo o 624 tun papíru, 415 tun plastů, 336 tun skla a 3460 tun bioodpadu. Dohromady to v porovnání s předchozím rokem činilo nárůst o 884 tun odpadu. To však není všechno. Cheb kromě toho minulý rok zavedl novinku – třídění kovových obalů. Těch se podařilo shromáždit celé 2 tuny.

Za úspěšným tříděním odpadu stojí osvěta a také navyšování počtu speciálních kontejnerů, aby to k nim lidé měli co nejblíže. Většina studií se totiž shoduje v tom, že míra třídění odpadu závisí především na donáškové vzdálenosti. Čím blíže lidé kontejnery mají, tím více třídí. Cheb tak může sloužit jako skvělý příklad ostatním městům. Vypadá to, že máme celkově v této oblasti dobře našlápnuto, v Praze se například vloni podařilo vytřídit rekordní počet plechovek.

„Cílem je vytipovat, dobudovat a vyznačit pro cyklisty co nejpříjemnější trasu napříč Krušnými horami, která by se mohla stát obdobou oblíbené stezky podél řeky Ohře,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu Jakub Pánik.

Krušnohorská magistrála začíná na Chebsku u vodní nádrže Skalka v nadmořské výšce 444 metrů a postupně šplhá až k vrcholu Klínovce. Prochází například Skalnou, Plesnou, Luby, Kraslicemi, Bublavou a přes Rolavu, Jelení, Horní Blatnou, Ryžovnu či Boží Dar. V návrhu se objevují i návaznosti na cyklotrasy v Německu a odbočka cyklomagistrály z Plesné přes Bad Brambach do Aše.

Cestovat do práce pěšky nebo na kole prospívá nejen fyzickému a duševnímu zdraví, ale také životnímu prostředí. Soutěž Do práce na kole se proto snaží motivovat co nejvíce lidí, aby tento způsob dopravy využívali.

Do soutěže se mohou zapojit firemní týmy o minimálně dvou a maximálně pěti členech. Nově se mohou zúčastnit i chodci, bruslaři, vozíčkáři či longboardisti. Cílem je nejen motivovat zaměstnance, ale také apelovat na zaměstnavatele, aby vytvořili pro dané účely potřebné zázemí. Loni se do akce zapojilo přes 7 tisíc soutěžících, kteří dohromady najeli 1,5 milionu kilometrů.

Nálezce hledal kameny na svoji zahrádku a místo toho našel 18 předmětů starých asi tři tisíce let, mezi nimiž bylo několik náramků, spon či nápažníků. Na místo se brzy vydali archeologové z Muzea v Karlových Varech a pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti, podle nichž se jedná o jeden z nejvýznamnějších nálezů za poslední desítky let.

Odborníci nalezené předměty zařadili do mladší doby bronzové, tedy před rok 1000 před Kristem, a provedli revizní výzkum. Na základě něho se unikátní bronzový depot doplnil na konečných 18 předmětů, čítajících náramky, spony, faléry, nápažníky a prsten. Zjištění archeologů potvrdilo pravdivost tvrzení nálezce o způsobu uložení předmětů i to, že nebyl objev učiněn za použití detektoru.

„Počet předmětů z mladší doby bronzové v tomto jediném depotu několikanásobně převyšuje doposud známé objevy obdobných depotů na území Karlovarského kraje,“ řekl Filip Prekop, archeolog NPÚ v Lokti. „Zároveň budeme koordinovaně pokračovat v dalším vyhodnocení nově zjištěné archeologické lokality a jejího bezprostředního okolí,“ dodal Prekop.

Nová služba funguje ve všední den od sedmi do tří hodin odpoledne a pro město ji provozuje místní městská policie. Další výhodou novinky je fakt, že pracovní pozice řidiček se ujaly dlouhodobě nezaměstnané ženy, jejichž plat zaplatí dotace z úřadu práce.

Senior Expres si mohou senioři a zdravotně postižení občané objednávat telefonicky i přes e-mail minimálně s dvoudenním předstihem. „Kdo chce tuto službu využívat, dostane na odboru sociálních věcí průkazku pro Senior Expres. Každý občan může vůz využít až dvacetkrát v měsíci za symbolických patnáct korun za jednu jízdu,“ vysvětlila místostarostka Sokolova Renata Oulehlová.

Po Sokolově tak od začátku prosince jezdí vůz Citroën Berlingo, který je vhodný i pro vozíčkáře a stál město necelých 400 tisíc korun. Zástupci města doufají, že služba umožní seniorům žít aktivnější život a usnadní jim každodenní starosti. Služba je prospěšná i tím, že Senior Expres řídí dvě místní ženy, které nemohly dlouhou dobu najít práci. Jejich mzdy, které ze svých uchazečů o zaměstnání vybral místní úřad práce, hradí stát v rámci vládního programu společensky prospěšných míst.

Hroznětínská knihovna z Karlovarského kraje si titul Knihovna roku odnesla za mimořádný přínos k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb a za dlouhodobé zásluhy o rozvoj knihovnictví. Letos o titul bojovalo třináct knihoven, ale porotu zaujala nejvíce ta z Hroznětína. Porota na ni ocenila především poskytování široké škály služeb místní komunitě a spolupráci se spolky.

„Bohatá nabídka akcí, jimiž se knihovna podílí na kulturním a společenském životě obce, převyšuje běžný standard a přivádí do knihovny všechny věkové kategorie obyvatel. Vynikající spolupráce s vedením obce, občanskými sdruženími a spolky i jednotlivci dělá z knihovny oblíbené místo setkávání i skutečné kulturní a komunitní centrum obce,“ vysvětlila své rozhodnutí na předávání cen porota.

Ve druhé kategorii porota ocenila Městskou knihovnu v Třinci a vyzdvihla, že knihovna podporuje čtenářství formou kritického myšlení a také zapojuje děti a mládež do života tamní komunity. Knihovna se navíc může pochlubit nejen velkou nabídkou knih, ale také galerií či literární kavárnou, jež zpříjemňuje návštěvy tamních obyvatel. S institucí navázal spolupráci i Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, jež pomáhá s inovací knihovnických služeb.

Zdroj: ČTK

Letošního ročníku soutěže o nejkrásnější vesnici se zúčastnilo 210 obcí ze třinácti krajů České republiky, což je o 96 vesnic méně než v minulém roce. Komisaři, kteří soutěž organizují, postupně navštívili a ohodnotili všechny přihlášené obce. Zatímco loni okouzlily porotu Kateřinice ze Vsetínska, letos první místo a také odměnu – Zlatou stuhu – získala Krásná.

„Krásná je nejzápadnější obcí České republiky a přes svůj poválečný handicap přesídlení směle soupeří s vnitrozemskými vesnicemi. Péče o obyvatele od mladých až po nejstarší je samozřejmostí pro občany i vedení obce. Areál mateřské školy, parčíky i hřiště jsou intenzivně užívány i návštěvníky z blízké Aše. V obci nezapomínají na dřívější obyvatele a obnovili hřbitov zaniklé části obce. Intenzivní je spolupráce s bavorskými a saskými sousedy,“ řekl předseda celostátní komise Vojtěch Zubíček.

Obec Krásná se nachází v západní části ašského výběžku v nejzápadnější části naší republiky. Její historie sahá až do 14. století, kdy obec tvořily dvě části Horní a Dolní Schönbach. Dnes má obec asi 550 obyvatel a z minulých let se honosí již několika oceněními, například za společenský život, činnost mládeže nebo péči o zeleň.

Organizátoři Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech stejně jako loni nezapomněli v plánování programu na charitu a uspořádali charitativní šlapání na kole. Ve spolupráci s Oranžovými koly Nadace ČEZ umístili na pódium před hotelem Thermal kola, na kterých se vystřídali politici, hudebníci i známí herci.

Za Nadaci policistů a hasičů šlapal například ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a policejní prezident Tomáš Tuhý. Zahanbit se ale nenechaly ani české hudební a herecké hvězdy. „Jezdím na kolečkových bruslích. To je jediná věc, kterou dělám, jinak jsem spíš antisportovní,“ řekla během svého výkonu na pódiu herečka Simona Babčáková, kterou můžete znát ze seriálu Comeback. Do pedálů šlápli i členové skupiny Lucie David Koller či Robert Kodym, prezident festivalu Jiří Bartoška a rychlobruslařka Martina Sáblíková.

Aliance žen s rakovinou prsu se v letošním roce stala hlavním neziskovým partnerem karlovarského festivalu. Organizace se snaží šířit osvětu o rakovině prsu a díky prezentaci na festivalu i získávat prostředky pro svoji činnost. „Vyšlapané peníze použijeme na financování našich aktivit, zejména na pokračování projektu Ostře sledovaná prsa podporujícího prevenci před zhoubným onemocněním prsu,“ sdělila ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu Eva Knappová. Alianci na festivalu podpořil charitativním koncertem i Dan Bárta.

„Deset dobrovolníků z devíti různých zemí čeká různorodá práce, která přispěje nejen k opravám hradu, ale také k vzájemnému poznávání,“ řekla vedoucí workcampu Monika Zýbalová. „Většina aktivit bude směřovat ke zlepšení kvality životního prostředí v této lokalitě a pomoci místním organizacím. Ve volném čase mají dobrovolníci v plánu poznávat krásy Karlovarského kraje a okolních měst,“ dodala Zýbalová.

Letos je to již po šestnácté, co dobrovolníci přijeli na hrad pomáhat a jako každoročně pod záštitou agentury INEX – Sdružení dobrovolných aktivit. Cizinci se snaží napravit následky požáru, který před třiceti lety hrad poničil, a z památky poté zbyly jen ruiny. V posledních letech dobrovolníci pracují v místní kapli, v severním traktu začínají s přípravou pro zaklenutí prostor a opravují i sklepy nebo bývalou kuchyni. Na hradě se během roku pořádá několik akcí pro veřejnost, jako například Hartenbernské strašení nebo Mikulášská jízda.