Jsme více v kontaktu se světem, říká Markéta Ubíková z car-free rodiny

Zdroj fotografií: Markéta Ubíková

Už pět let žije Markéta Ubíková se svou rodinou záměrně bez auta. Nezabránily jí v tom ani její dvě malé děti a s nimi spjatá náročnější logistika. Naopak. Skrze svůj životní styl chce společně s manželem předat svým potomkům důležité hodnoty, jako je respekt k životnímu prostředí, důraz na kvalitu nebo odolnost nejen vůči počasí. Své zkušenosti sdílí rodina prostřednictvím blogu Car-free rodina.

Máte řidičák?

Manžel i já řidičáky máme, ale upřímně, nevím, jestli jsou ještě platné. Řídit jsme se naučili na střední škole, ale pak už jsme auto nepotřebovali. Jednou jsem měla pár kondičních jízd kvůli zaměstnání, ale zaměstnavatel vyhodnotil, že mé kvality jsou jinde, a řízení auta po mně nakonec nevyžadoval.

13433324_10204858412498716_6941941449971463870_o

Z čeho vyplynulo rozhodnutí vyškrtnout ze svého života automobily?

Důvodů, proč auto nemáme, je hodně. Žijeme ve Frýdku-Místku, kde je často smog, a nás tato situace dost trápí. Byla jsem několik let ředitelka neziskové organizace Čisté nebe, která se snaží dosáhnout v našem kraji lepšího ovzduší. Bylo mi proti srsti chtít po lidech změnu chování a sama se vozit v autě. Navíc pro naši rodinu nedává auto ekonomicky smysl. S manželem oba pracujeme z domova a jen občas vyrážíme za klienty. Díky bydlení ve městě máme vše na dosah díky dobře dostupné MHD, pěšky nebo na kole. Navíc máme rádi přirozený pohyb, chůze a cyklistika nám tak umožňují zůstat fit. Také jsme chtěli děti vychovat podle našich hodnot – respekt k životnímu prostředí, minimalismus, odolnost, pokora. A život bez auta nám pomáhá tyto hodnoty prožívat každý den.

Co si vlastně vy osobně představíte pod spojením „být car-free“?

Nevlastnit automobil a nevyužívat ho vůbec nebo omezeně. I my občas jedeme taxíkem nebo nás dědeček sveze na vlak. Známe rodiny, které si občas pomůžou carsharingem. Pokud však člověk auto nevlastní, ale denně používá pro osobní účely služební auto, o car-free životě nemůže být řeč.

IMG_8127

Jak se tedy stavíte ke spolujízdě nebo dalším alternativním způsobům dopravy?

Líbí se nám jakékoli chování, které sníží počet aut na silnicích. Carsharing, spolujízda, ale i nové služby jako Uber nebo Liftago se nám líbí moc. Bohužel pro nás jsou vzhledem k našemu bydlišti nedostupné, ve větším městě bychom je určitě využili. Věříme, že tímto směrem půjde i celkový vývoj a v horizontu dvaceti let bude běžné, že lidí upustí od vlastnictví auta a budou využívat stále více tyto služby.

Jaké vidíte hlavní výhody vašeho životního stylu bez auta?

Jsme více v kontaktu se světem. Trávíme více času venku, více se hýbeme, více vnímáme, jak se svět mění v průběhu roku. Velkou výhodou je, že ušetříme docela dost peněz, které pak můžeme investovat do výletů, dovolených a vzdělání našich dětí. Jsme taky rádi, že nemusíme svůj čas obětovat starosti o auto, jeho provoz, parkovací místo a podobně.

IMG_9689

Chápu, že život bez auta je v mnohém osvobozující. Jsou ale i okamžiky, kdy vám automobil chybí?

Ano, jsou chvíle, kdy by to s vlastním autem bylo jednodušší. Nejvíc nás mrzí, když nemůžeme na nějakou pěknou akci jen proto, že místo akce není dostupné veřejnou dopravou. Výzvou je pro nás doprava syna do lesní školky, která je ve vesnici nedaleko našeho města. Přes zimu jezdíme autobusem v kombinaci se spolujízdou s ostatními rodiči, po zbytek roku na kole. Zvládáme to už třetím rokem, a i když je to někdy náročnější, jsme rádi, že jsme se pro tuto školku rozhodli.

Jak vaše děti život bez auta zvládají?

Starší František už začíná vnímat, že ostatní rodiny auto mají. Někdy se zeptá, proč auto nemáme, a po diskuzi uzná, že pro naši rodinu auto opravdu není potřeba. Sami jsme zvědaví, jak se k našemu životnímu stylu budou děti stavět, až budou starší. Jinak to zvládají dobře – jsou zvyklé více chodit, zažívat nepohodlí, jsou více přizpůsobivé. František navíc chodí do lesní školky, tak ho jen tak něco nerozhodí.

IMG_7436

Co by se muselo stát, abyste si pořídili auto?

Zatím o autě neuvažujeme. Impulsem pro jeho pořízení by pro nás asi byly nějaké zdravotní problémy, nebo pokud bychom se rozhodli dávat děti do školy nebo školky, která by byla nedostupná veřejnou dopravou.

Jaké všechny způsoby dopravy využíváte a jak často?

Náš způsob dopravy se mění podle ročního období. Od jara do podzimu jezdíme hodně na kole. Přes zimu více využíváme MHD, autobusy a pěší chůzi. Na delší cesty se vydáváme vlakem. Líbí se nám ta pestrost. Také se přizpůsobujeme věku a schopnostem našich dětí. Naše malá Běla neměla jako miminko moc ráda cyklovozík, proto jsme omezili cesty na kole a více si užívali chození pěšky. Co se jízdy autem týká, využíváme několikrát za rok taxi a pomáhá nám také rodina, když dědeček jednou týdně vyzvedává Františka ze školky.

IMG_8385

 

Co na životě bez auta vnímáte jako vůbec nejtěžší?

Nejtěžší je podle mě ustát před společností svou jinakost. Vlastnictví a používání aut je vnímáno skoro jako povinnost. Spousta lidí na nás pohlíží jako na podivíny, kteří jdou hlavou proti zdi a nechtějí se přizpůsobit tomu, co je „normální“. To je jeden z důvodů, proč píšeme náš blog. Chceme dodat sobě a ostatním lidem, kteří si rozhodli žít bez auta, sebevědomí a pocit, že v tom nejsou sami. Nedávno jsme na Facebooku založili skupinu Žijeme car-free a docela často nám někdo napíše, jak je hrozně rád, že nás našel, protože se konečně necítí jako mimoň. Tento rok dokonce pořádáme první car-free sraz a těšíme se, že se osobně potkáme s podobně smýšlejícími lidmi.

 

Medailonek:car-free-hlavni

Markéta Ubíková vystudovala obor Sociální geografie a regionální rozvoj na Ostravské univerzitě, dlouhou dobu byla ředitelkou neziskové organizace Čisté nebe a nyní je na volné noze a mateřské dovolené zároveň. Společně se svým manželem Standou se před pěti lety rozhodli žít bez auta, čemuž se věnují i na svém blogu Car-free rodina popisujícím slasti a strasti zvoleného způsobu života. Součástí jejich car-free rodiny je ještě pětiletý syn František a roční dcera Běla.

Autor článku

Kristýna Motlová